Máme konec Února, zima jde pomalu do ústraní a co nevidět přijde jaro, vše pomalu začne ožívat a na zimu která pro mě byla letos přespříliš složitá si vzpomenu jen při pohledu do zrcadla nostalgie. Jaro mám nejraději, také podzim ale jaro je pro mě vždy tím nejkrásnějším momentem který může pro mě nastat, vytváří dokonale jemnou melancholickou náladou a okolí které cítím barvou světle modro bílou snad tyrkysovou, vidím šátek vznášející se něžným jarním vzduchem který naivně volně plyne krajinou plné smutku a zženštilosti, jaro je jako Nová vlna ročního období.
číst dál